Jak probíhá porod krok za krokem

Příchod miminka pak kromě odtečení plodové vody spolehlivě ohlásí kontrakce. Ty nejprve pocítíte jako tlak v podbřišku nebo jako nutkání jít na záchod. Kontrakce budou postupně stále častější a silnější. Jakmile se kontrakce opakují v rozmezí 5–7 minut a trvají 30–40 vteřin, měla byste už být v porodnici nebo na cestě do ní.

V této fázi (první doba porodní) se vám zkracuje a otevírá děložní hrdlo, rozšiřuje se tzv. porodnická branka, která nakonec skoro úplně splyne s pochvou a uvolní cestu děťátku, a odteče plodová voda, většinou samovolně. Pokud k tomu nedojde, porodník při vaginálním vyšetření šetrně protrhne plodovou blánu, aby voda mohla odtéct. Zákrok není bolestivý, ale mohou po něm zesílit kontrakce.

První doba porodní je přesně ten čas, kdy vám porodník může nabídnout epidurál. Anestetikum se píchá injekcí do horní části bederní páteře, když je děložní hrdlo optimálně rozšířené, a o jeho použití si rozhodnete sama.  

Epidurál se doporučuje, když má maminka astma, epilepsii, nemoci srdce nebo diabetes, u rodiček se závislostí na nikotinu, alkoholu nebo drogách, u preeklampsie a v případech rizikových porodů, kdy se očekává porod císařským řezem. Tam je jeho nespornou výhodou, že tiší bolest, uvolňuje svaly pánevního dna, a tím i porodní cesty.    

Epidurál je naopak nutné zvážit, pokud máte poruchu krevní srážlivosti nebo alergii na lokální anestetika.  

V druhé fázi porodu se kontrakce opakují už po 2–3 minutách, jsou silnější a mohou trvat 60–90 vteřin. Porodník zkontroluje, jestli děťátko sestupuje porodními cestami správně otočené, a když je vše v pořádku, můžete přirozeně v rytmu vlastních kontrakcí začít tlačit. Pomůže vám k tomu tzv. břišní lis, tedy svaly břišní stěny a bránice, a tlačení je podobné, jako když máte zácpu.

Jakmile je hlavička dítěte v pánevním východu, porodník zhodnotí, jestli raději nastřihnout hráz, aby hlavička lépe prošla, nebo ne. Jakmile je venku hlavička s ramínky, máte to nejnamáhavější za sebou. Zbytek tělíčka už projde velmi rychle a bez obtíží. 2. fáze porodu obvykle trvá 15–40 minut. Na jejím konci se přestřihne pupeční šňůra, děťátko se očistí, zváží a změří a můžete si ho poprvé pochovat.

3. a 4. doba porodní jsou oddechové. Asi 5 minut po děťátka vyjdou plodové obaly a placenta. Můžete cítit slabší kontrakce, není to ale podmínkou. Čtvrtá doba porodní je pak preventivní. Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení. Během třetí a čtvrté doby porodní se také děloha stahuje a zmenšuje.

Nelekejte se toho, že se děťátku chce na svět 5 dní před termínem. Termín nikdy není úplně spolehlivý a málokterá žena v něm opravdu porodí. Lékaři berou za standardní termín porodu jakýkoli čas mezi 39.–42. týdnem těhotenství. O předčasný porod jde až tehdy, když se děťátko narodí před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Miminko nemusí být nutně nedonošené, ale pokud nedonošené je, vyžaduje zvláštní péči.

Po 42. týdnu těhotenství lékaři obvykle vyvolávají porod uměle. Přenášení miminku neprospívá a drobnější maminky by pak s porodem většího dítka mohly mít problém. Porod se urychluje podáním hormonu oxytocinu, který vyvolá a zesílí kontrakce.

Pokud se děťátku nechce ven přirozenou cestou nebo dojde ke komplikacím, je nutný porod císařským řezem. Ten je rychlý a díky anestetikům bezbolestný. Někdy může být po konzultaci s lékařem plánovaný předem. Hojení po porodu je pak ale delší a bolestivé, přece jen máte na břiše nemalou jizvu.

Studie také ukazují, že děti narozené císařským řezem mívají slabší imunitu, než děti narozené vaginální cestou. Při císařském řezu totiž neprocházejí rodidly, kde přijdou do styku s přirozenými kulturami laktobacilů, které jsou základem naší pozdější obranyschopnosti. Takové děti je obzvlášť důležité krmit mateřským mlékem alespoň prvních 6 měsíců. Paradoxně ovšem právě děti narozené tzv. sekcí bývají podle studií po 3. měsíci kojeny méně často než děti narozené přirozeně.