Tenhle úkol nevyžadující žádné úsilí může být pro pilné zahradníky nečekanou výzvou – nechat zahradu bez většího zásahu. Špalky, které zůstaly od letních táboráků u ohniště, poslouží k přezimování brouků. V nánosech travin a spleti kořenů u zahradního jezírka se ubytují slepýši a čolci. Když neodstraníte z jezírka bahno, zavrtají se do něj žáby. V kupě listí na trvalkovém záhoně se zabydlí ježek. Nespotřebovaný kompost, neodstraněné kameny, nezasypané skuliny, to jsou ideální skrýše pro řadu obyvatel zahrady, kteří vám pomáhají po celý rok k přirozenému koloběhu přírody.

Náš seznam, jak přírodě dopomoci, je nejvíce ve znamení toho, co dělat nemusíte:

1. Nevyfoukávejte listí

Listí je peřina pro nejrůznější živočichy, kteří u vás hledají útočiště. Přezimují nejen pod ním, ale i zachycení na samotných listech. A je jich opravdu hodně.

V ideálním případě nechte spadané listí ležet, tedy pokud není ze stromů napadených nejrůznějšími škůdci a chorobami. Kompromisem je odstranění listí z trávníku a ponechání mezi záhony, na skalkách a na koutech trvalek.

Pokud ze zahrady opadané listí odstraňujete, postupujte v zájmu přírody co nejméně intenzivně. I to může zvířatům, kteří jsou v trávě schovaní, ublížit. Staré dobré hrábě jsou skvělé, ale fukary a drtiče listí z vaší zahrady odstraňují život. A pálení listí? O tom se snad ani bavit nemusíme…

2. Nesekejte trávu

Alespoň část trávy nechte před zimním obdobím neposekanou. Rádo se v ní ukryje slunéčko, připutuje i střevlík a čmeláčí královna. U otavy, nejlépe na chráněném místě, jako je pod jehličnanem či keříkem nebo u zídky, nechte stát hmyzí hotel. Ti náchylnější se v něm ubytují ještě radši. Pětihvězdičkový luxus pro ně a pět hvězd za snahu pro vás!

Neposekaná tráva má navíc další efekt pro přírodu: semena bodláků a travin poslouží ptákům jako krmivo.

Při posledním sekání ponechte stébla co nejdelší a pak je použijte na kompost, kde dál poslouží hmyzu.

3. Připravte kompost

Že ho nemáte? Klidně ho provizorně založte. Stačí z obyčejné trávy – nejlepší jsou již zmíněná delší stébla – také z listí, slámy a větviček… Připravte hromádku podobnou vyvýšenému záhonu, malou alternativu kompostu, kterou na jaře jen promísíte se zeminou. Poslouží vám hned dvakrát – v zimě vám za něj poděkují drobní živočichové jako třeba užovky, které se do něj ukryjí, na jaře samotná zahrada, kterou můžete přihnojit. V organicky udržované zahradě je pak více života, a koloběh se hezky opakuje… Podzimní péče o zahradu je nejlepší v duchu udržitelnosti se snadnou péčí o kompost a hnojením i před zimou „zeleně“.

4. Nechte truhlíky do jara

I pokud máte „jen“ balkon nebo truhlíky v oknech nebo kolem terasy, nechte na nich seschlé letničky, listopadky, bylinky... Místa pod květináči i ve flóře poslouží k přezimování nejrůznějších drobných tvorů, pavouků, brouků.

Ježečku, ježku, máme pro tebe hotel

Zimní spánek přečkávají ježci v hnízdě, které si musí sami připravit. Ale pomoci jim s tím můžete, budou rádi. Ježek potřebuje suché místo o samotě. Poslouží mu kupička listí navršená na kraji zahrady s kůrou, trouchnivějícím dřevem a klacíky, ale třeba i stará dřevěná krabice, do níž vyříznete dvířka. Využít můžete třeba i roztržený košík nebo malou bedničku, v níž jste si odnesli v červnu z farmy jahody, ale nestihli ji vrátit. Šoupněte ji pod celou kupku listí. Samec ježka hledá takovou zimní schovávačku už na konci října, zatímco samice ještě v listopadu doplňují zásoby energie. I pak se ale uchýlí do svého hnízda. Nerušte je!

Trouchnivějícím dřevem se navíc živí larvy brouků, které si ježek může hned po jarním probuzení dopřát ke svačině. I to je biodiverzita, koloběh přírody.

Postarejte se o jezírko

Jezírko před zimou nechce přílišný zásah, jen pokud by bylo organického materiálu na dně příliš, mohly by plyny vznikající tlením rostlin a spadaného listí přezimujícím tvorům škodit. Když ponecháte z jezírka čouhat traviny, poslouží v mrazu i jako malé větrací komínky.

Při teplotách pod nulou je třeba ve větších nádržích udržovat větrací otvor – díru v ledu. Za pomoci termostatu, polystyrenového plováku či vzduchováním nebo třeba pomocí hrnce s teplou vodou, který udělá v ledu díru. Hluk a otřesy z rozbíjení ledu mohou být pro přezimující zvířata stresující.

V bezzásahovém stavu ponechte i břehy jezírka, v nichž rádi přezimují obojživelníci.

Myslete na ptáčky i jiná drobná zvířata

I další krok je v duchu „líného zahradničení“. Nechat na stromech poslední jablka a seschlé švestky může být pro mnoho zvířat zachraňující chuťovka v mrazu. A co ještě? Vyčistěte krmítka a budky, dříve než přijdou mrazy, zavěste je tak, aby na ně nedosáhli domácí mazlíčci, a kupte zásoby kvalitního krmiva. Nejlépe poslouží jednodruhové, jako je slunečnice nebo proso. Krmit ptactvo a zvířata v lese během zimy je důležité, dělejme to dobře a rozumně.

Náš tip na závěr: Zvířata přezimující u vás doma nerušte. Pokud přijde živočich přezimovat do zahradního domku, pomozte mu jen v případě, že se ze svého úkrytu nemůže dostat. Třeba když spadl do kýblu. Pozorujte ho ale velmi, velmi opatrně, byť jen okénkem.