Pravidelné nálety sýkorek, vrabců, datlů, brhlíků či jiných krásných opeřenců na bidla krmítek působí ve spících zimních zahradách a městských parcích na lidskou duši jako balzám. Nenechte si ujít takovou „terapii“ zdarma. Podejte sobě i ptáčkům pomocnou ruku.

Pomoc ptáčkům není věda

Neuklízejte pítko pro ptáky, pokud jste ho měli přes léto ve své zahradě nebo bylo zavěšené někde v přírodě, naopak, využijte ho – nasypte do něj krmení. Ptačí budky a krmítka vyčistěte, abyste je zbavili parazitů. Ptáci – obzvlášť za mrazivých nocí a větrných dnů – hledají skuliny, v nichž se mohou ukrýt, a budka jim dobře poslouží.

Ptáky přikrmujte dobrým krmením. Využít můžete i část toho, co nespotřebujete v kuchyni, jako je neslaná uvařená rýže či brambory, vločky, nastrouhaná mrkev a jablko či syrové maso, zbytky vlašských ořechů, tvaroh, lůj, neslané sádlo. Nic z toho by nemělo být zkažené, slané či plesnivé.
Spíše než hotové směsi kupujte ty jednodruhové. Ptáci milují slunečnici, len, pšenici, loupaný oves, mák, proso… A příští rok po žních si odneste svázaná sbírající stébla v otýpce a přivažte je na strom.

A co podzimní práce na své vlastní zahradě? Ptáčci vám je rádi usnadní: nestříhejte keře, plody a bobule, které na nich zůstanou, poslouží ptákům jako potrava. Milují jeřabiny, bez, rakytník, ptačí zob… Volně žijícím zvířátkům, které si oblíbily vaši zahrádku v zimních měsících, pomůže, když toho budete dělat co nejméně.

Nakrmte dobře kachny a labutě

Zatímco někteří odborníci tvrdí, že pečivo, neslané a bez příchutě nevadí, další trvají na jeho škodlivosti a úplném vynechání. Města a obce stále častěji nápisy na tabulkách u jezírek či městských toků upozorňují lidi, aby ničím takovým vodní ptactvo nekrmili. Pokud takové pokyny vidíte, jednoznačně je dodržte.

Daleko lepší jsou tak kousky salátu nebo polníček, kukuřice, pšenice, žito, oves… Nejvíce ho ptáci na vodě potřebují ve dnech, kdy se ani vám nechce ven –  v třeskutých mrazech, nebo když mrholí mrznoucí déšť a vlhko se zadírá pod kůži.

Přikrmujte lesní zvířata

S velmi chladným obdobím a sněhem nastává pro zvířata období strádání. Přikrmovat je můžete nejen do krmelce, ale třeba i na zem, důležité je, aby šlo o místo v klidu, daleko od silnice a lidských obydlí.

Na přikrmování se hodí seno, oves, brambory, jablka, jeřabiny, svazky sušeného maliní… A taky zelenina, nemusí to být jen mrkev a řepa.

Kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice jsou sporné, některým zvířatům totiž mohou uškodit. V současnosti není navíc vhodné přikrmovat divočáky, kterým chutnají nejvíc. A třeba daňci, kteří rádi hltají ve velkém, by po požití většího množství kaštanů mohli zemřít. Rozhodně by u těchto druhů dobrot mělo jít o krmivo doplňkové, v malém množství (třeba dvě kila kaštanů). Protože nevíte, zda už někdo nepřinesl kila kaštanů před vámi, omezte se raději na zeleninu.

Nezapomeňte, že zvířata se nepohybují jen v lese, rádi chodí na pole, kde se snaží najít paběrky – zbytky po sklizni. K remízku nebo i mezi řádky na poli jim tak můžete vysypat dvě kila mrkve a přidat tři hlávky zelí. Tam si na nich s chutí smlsnou i zajíci. Když přidáte zrní, poděkují vám myši, koroptve i bažanti. Ti všichni jsou součástí ekosystému.