Skip to main content

Vývojový kalendář

Dítě v 1. měsíci

Porod je za námi, miminko se má čile k světu. Prožíváte první skutečný společný měsíc a vytváří se mezi vámi pouto, které je zcela jiné než to, které jste měli během těhotenství. Tentokrát by to měly být vaše „líbánky“ s novorozencem, že? Počítejte však s tím, že v prvních dnech a týdnech vás budou překvapovat nové a neznámé situace. Nestane se z vás hned zkušená maminka, a i když je rodičovství do značné míry přirozené a intuitivní, budete se s ním sžívat postupně. Některé ženy vše zvládnou rychle, jiné potřebují na adaptaci více času. Jen se nesnažte být dokonalá ve všech oblastech – stanovte si priority, abyste se vyhnula zbytečné únavě, podráždění a negativním pocitům.

Máte podporu rodiny nebo přátel? Pokud je vám nabídnuta, vděčně ji přijměte a nechte se hýčkat! Nebojte se požádat první blízké návštěvy, aby vám přinesly hrnec voňavé domácí polévky a ne dvacáté chrastítko a desátou rozkošnou vestičku. Vysvětlete jim, že je sice hezké se dvě hodiny rozplývat nad spícím miminkem, ale pomohlo by vám, kdyby zaběhli pro nákup, pomohli vám s návštěvou lékařky nebo s pochůzkami po úřadech. Koneckonců pohyb s kočárkem na těchto místech je stejně náročný jako rychlé a dobré zaparkování auta někde poblíž.

Jak se dítě vyvíjí?

Všechno je pro ně nové. Váš malý zázrak už vnímá zvuky přímo, ne filtrovaně přes vaše bříško. Okolí je hlučné a příliš hlasité, světlo je ostré a teplota velmi nízká. Oblečení se otírá o jemnou pokožku a na to si ještě úplně nezvykla...

Ačkoli se to nezdá, novorozenec velmi intenzivně prožívá svět „tady venku“ – se vším, co k němu patří. Už samotný porod byl pro něj dost vyčerpávajícím zážitkem! Teď mu pravidelně kručí v bříšku, jak se rozbíhá trávení. Hlasy maminky a tatínka jsou mu povědomé, ale znějí také jinak – přece jen už je netlumí plodová voda. Jasné světlo dráždí jeho očka a jeho nosánek musí zpracovávat spoustu cizích, neznámých pachů. Změnil se mu celý život.

Ptáte se, proč dítě zpočátku tolik spí? Hlavním důvodem je jeho ochrana: všechny nové dojmy se zpracovávají během spánku. Většina novorozenců totiž první dva týdny života téměř úplně prospí. Prenatální spánkový rytmus, který se skládá z krátkých intervalů probouzení a dvou- až čtyřhodinových spánkových fází, stále přetrvává.

Miminka zpočátku spí v průměru 14 až 18 hodin denně, ale potřeba odpočinku je 
u každého novorozence jiná. Některým stačí k odpočinku méně času, jiné je třeba budit téměř ke každému kojení nebo krmení, protože by nejraději spali nepřetržitě. 

To potvrzuje i Andrea, maminka dvojčat, která se narodila měsíc před termínem 
a strávila nějaký čas v inkubátoru: „Aďka byla hodně vzhůru, intenzivně vnímala svět kolem sebe a zdálo se, že ji spánek dost otravuje. Maťka naopak spala téměř nepřetržitě – měla jsem obavy, jestli vůbec vnímá. Často jsem ji musela budit, aby se vůbec najedla. Lékaři mě po různých vyšetřeních ujistili, že je vše v pořádku, že to jen malá dohání svůj neúplný vývoj.“

Budujte si vztah s děťátkem

V prvních týdnech po porodu je velmi důležité vytvořit si s dítětem silné pouto. „Bonding“ v překladu znamená vazba nebo připoutání. Jedná se o proces budování citového vztahu mezi maminkou a dítětem, který začíná fyzickým kontaktem, jakmile dítě přijde po porodu na svět. Metoda „skin-to-skin“, tedy přiložení nahého dítěte k hrudníku rodiče, způsobuje, že se dítě lépe adaptuje na nové prostředí – méně pláče, reguluje svou tělesnou teplotu a hladinu cukru v krvi. Když je na matčině hrudi, podporuje se také laktace, tj. tvorba mateřského mléka, a stahování dělohy, které je velmi důležité pro brzké zotavení po porodu. Koneckonců proto novorozené miminko tak krásně voní a vy neodoláte pohlazení jeho hebké kůže! Láskyplně ho k sobě přitulíte a něžně na ně mluvíte. Obrovskou roli v tom hraje hormon lásky a mazlení oxytocin – mimochodem i u otce.

Dnes se ve většině porodnic klade důraz na budování vazby mezi rodičkou a novorozencem. Přiložili vám nahé dítě k hrudi sotva se narodilo? Nebylo to dechberoucí, když jste najednou viděla naživo uzlíček, který jste nosila pod srdcem? Ani žena, která musí podstoupit císařský řez, už nemusí přijít o ten tak důležitý první kontakt „kůže na kůži“. A pokud se nepodaří přiložit dítě na kůži maminky hned po operaci, personál předá dítě šťastnému tatínkovi a i on může zažít stejně intenzivní radost z prvního blízkého doteku. Nemůže sice svého potomka kojit, ale může ho kolébat, tulit, mazlit se s ním a vytvořit si tak k němu vztah.

Veronika nemá na svůj první porod dobré vzpomínky. „Bylo to těžké a nakonec mě museli uspat a syna jsem viděla až druhý den. Dívala jsem se na to zvláštní stvoření zabalené v peřince, které pro mě bylo velkou neznámou. Mateřský instinkt vůbec nefungoval. Tehdy se ještě nedělal rooming při císařském řezu, miminko jsem viděla, až když mi ho přinesli na kojení. Trvalo mi poměrně dlouho, snad měsíc, než jsem si k němu vybudovala nějaké pouto.“ Druhého syna porodila až po dvanácti letech, a to už byl rooming a bonding v našich porodnicích běžnou praxí. „Bylo to úplně jiné. Hned mi ho dali na hruď a okamžitě jsme se sblížili,“ vzpomíná.

Pokud je porod obtížný nebo dítě vyžaduje lékařský dohled, může být raná fáze bondingu narušena. Naštěstí lze zážitek z bondingu v prvních hodinách po porodu později nahradit – nejde totiž jen o prvních pár okamžiků, je to proces, který trvá a vyvíjí se.

Některé maminky se zdráhají svěřit své novorozené dítě někomu jinému, nechtějí ho dát ani lékařům na vyšetření, dokonce ani rodinným příslušníkům. Nicméně i příbuzní – zejména otec – by měli mít možnost dítě intenzivně poznat a vytvořit si k němu vztah již v raném období.

Co všechno podporuje budování vzájemného pouta:

  • Styk s pokožkou: Přiložte si děťátko na odhalený hrudník nebo břicho. Přitulte si ho k sobě, kolébejte dítě v náručí, hlaďte ho. Tímto způsobem vnímá nejen hmatové podněty, ale také vůni rodičů a ostatních lidí.
  • Oční kontakt: Udržujte ho zejména při krmení, přebalování, koupání a uspávání děťátka.
  • Sluchový kontakt: Mluvte na dítě, zpívejte mu ukolébavky, říkejte mu říkanky. Možná ještě nerozumí slovům, ale váš hlas ho uklidňuje a posiluje jeho pocit bezpečí a blízkosti.
  • Kojte nebo krmte novorozence z láhve způsobem, který podporuje sblížení rodiče s dítětem. Ideálně v náručí nebo v těsném kontaktu.
  • Vhodně a včas reagujte na potřeby, jako jsou hlad, žízeň, bolest bříška, únava, mokrá plena, chlad nebo teplo. Zpočátku nebudete vždy schopna přesně rozlišit skutečnou příčinu neklidu nebo pláče. Později se naučíte rozpoznávat potřeby svého dítěte poměrně přesně a vaše vzájemná komunikace se zlepší.
  • Společné (bezpečné) spaní.

Cítíte se jako novopečený otec trochu nadbytečný? Nemusíte! S výjimkou kojení můžete maminku zastoupit v každé z činností kolem miminka. Ukládání novorozence do postýlky, houpání, mazlení, přebalování, mytí, koupání a další péči můžete zvládnout i vy. Možná to od vás bude zpočátku vyžadovat trochu více trpělivosti a jemnosti, ale odměna bude sladká. S miminkem se sblížíte stejně intenzivně jako váše partnerka při kojení. Není tedy důvod žárlit!

Tělesné změny dítěte

Během prvních dvou měsíců by vaše dítě mělo v průměru přibírat 170 až 330 gramů týdně. Přírůstek hmotnosti závisí na faktorech, jako jsou porodní hmotnost, podávaná strava, dědičné dispozice, rytmus krmení a další.

Pokud máte obavy, že vaše dítě nepřibírá „podle tabulek“, poraďte se se svým pediatrem, případně porodní asistentkou nebo laktační poradkyní.

Milníky

Dny/týdny Hmotnost a tělesné změny
1.–3. den po porodu Hmotnost bezprostředně po porodu klesne až o 10 % porodní váhy; vylučuje se mekonium (první stolice, smolka).
3.–10. den po porodu Zbytek pupečníku by měl odpadnout, pupek je zahojený.
10.–14. deň po porodu Hmotnost by se měla postupně vrátit na původní, porodní váhu.
3. týden života Porodní hmotnost by měla dosáhnout původní hodnoty nejpozději v tomto týdnu.
V prvním měsíci Délkový přírůstek by měl být asi 3,5 cm; obvod hlavy by se měl zvětšit asi o 1 cm; hmotnost by se měla zvýšit o 80 až 300 gramů týdně.

Důležité: Každé dítě má individuální a odlišné tempo vývoje. Všechny tabulkové údaje vycházejí z průměrných hodnot!

Poznámka: Miminko zpočátku vidí ostře jen na 20 až 25 centimetrů. Přesně taková je vzdálenost od vašeho obličeje, když se otočíte, abyste navázali oční kontakt se svým děťátkem. Vzdálenější předměty nebo osoby vidí matně. Vůně vaší kůže, tón a melodie vašeho hlasu jsou pro dítě zpočátku mnohem důležitější než vidění lidí nebo předmětů – a to bez ohledu na to, že slova pro ně ještě nemají velký význam.

Emociální a motorické změny dítěte

Blízkost a pocit bezpečí jsou dvě konstanty, které novorozenec v prvním měsíci života nejvíce potřebuje pro svůj dobrý vývoj. Vnější podněty jsou velmi důležité. Zpočátku se zaměřuje především na vyšší, známé hlasy. Jeho pozornost však upoutá cokoli, co mu připomíná nějakou tvář a líbí se mu.

  • Novorozenec vás často potěší „andělským úsměvem“. Jedná se však o mimovolnou grimasu, která se obvykle objevuje, když spí, vzácněji, když je vzhůru.
  • Vnější podněty – hlasy, hudba, tváře – musí být trvalé, aby dítě mohlo podněty zpracovat a reagovat na ně.
  • Vnější podněty mohou být vědomě blokovány, zejména během spánku.
  • U novorozence se projevují vrozené reflexy. Jsou nepodmíněné, a pokud by je dítě nemělo, znamenalo by to, že se vyvíjí nesprávně. Nejznámější jsou:
    • Hledací reflex: Když se dotknete tváře nebo okolí úst novorozence, otočí hlavu směrem k vaší ruce a otevře ústa. Hledá prs.
    • Sací reflex: Díky němu dítě saje jakýkoli předmět, který se mu dostane do pusinky. Tento reflex je důležitý pro přisátí dítěte k prsu nebo k savičce láhve.
    • Polykací reflex: Stimulace zadní části jazyka a hltanu spouští složitý proces polykání. Spolu s hledacím a sacím reflexem je tento reflex v koordinaci s dýcháním důležitý pro příjem potravy.
    • Moorův reflex: Přilnavý reflex je pozůstatkem naší evoluce. Původně pravděpodobně sloužil k tomu, aby se mládě, podobně jako mládě zvířete, v nebezpečných situacích bezpečně udrželo na matčině těle.
    • Úchopový reflex: Když se dotknete dlaně novorozence prstem, dítě jej pevně uchopí a stiskne ručičku. Stisk může být tak silný, že můžete dítě zvednout z podložky.
    • Babinského reflex: Po podráždění chodidla prstem nebo tupým předmětem ve směru od paty k malíčku dítě roztáhne prsty do tvaru vějíře.

Po náročném dni plném návštěv nebo vyšetření u pediatra může vaše dítě plakat nebo naříkat opravdu velmi intenzivně. V takovém případě je křik a pláč přirozenou formou zpracování podnětů. Váš syn nebo dcera si postupně osvojí schopnost zpracovávat vnější podněty jiným způsobem. Reagujte na tyto projevy s laskavou péčí. Zajistěte, aby dítě bylo co nejdříve v klidném prostředí, přitiskněte ho k sobě a uklidňujte ho jemnými, láskyplnými slovy.

Výchova hrou

V prvním měsíci si na zcela nové životní situace musí zvyknout nejen čerstvý novorozenec, ale také vy. Podporujte co nejvíce smysl dítěte pro rovnováhu a motorický vývoj a naučte ho vnímat různé smyslové podněty. Nejlepším způsobem, jak mu zprostředkovat okolní svět, je nosit ho na svém těle.

V šátku nebo nosítku máte obě ruce současně volné a jste s dítětem v těsném fyzickém kontaktu. Ne vždy však máte náladu nebo možnost nosit dítě v šátku nebo nosítku. 

Pokud máte dítě přímo na rukou, vidí vás, slyší vás, cítí vaše doteky a cítí vaši vůni. Důležité je ho správně držet – buď v klubíčku v náručí, nebo vzpřímeně, zády k vaší hrudi. Samozřejmě, že při zvedání, koupání, přebalování nebo kojení a odříhávání budete dítě držet jinak. Ve všech případech musíte správně fixovat hlavičku, záda a zadeček.

Výživa dítěte

Téma výživy je pro rodiče obzvláště důležité. Jistě chcete svému děťátku nabídnout to nejlepší, ale zároveň se obáváte, zda mu tím neublížíte. V dnešní době je výběr téměř neomezený. Základem je kojení, i když ne vždy je úspěšné. Oporu vám může poskytnout strukturovaný výživový plán.

Následující body jsou důležité bez ohledu na to, zda své dítě kojíte, nebo krmíte z láhve:

  1. Pokud je to možné, krmte dítě vždy v těsném fyzickém kontaktu.
  2. Při krmení udržujte s dítětem oční kontakt, zejména v prvních měsících života.
  3. Najděte si vhodnou ergonomickou polohu, ve které se můžete pohodlně opřít, natáhnout nohy a dobře si podepřít ruce.
  4. Při kojení nebo krmení z láhve postupujte pomalu a uvolněně. Vaše dítě potřebuje zpočátku trochu více času, aby našlo prs nebo savičku a přisálo se. To se časem změní. Zejména v prvních týdnech je velmi důležité, abyste dokázala uspokojit nejen hlad vašeho dítěte, ale také jeho potřebu blízkosti a bezpečí.

Jak často kojit?

Obecně platí, že prospívající dítě vypije tolik, kolik skutečně potřebuje. Samozřejmě se střídají období, kdy pije více, s obdobími, kdy pije méně. To souvisí nejen s přírůstky hmotnosti a délky, ale také s mnoha dalšími faktory, jako jsou nemoc nebo změna prostředí. V prvním měsíci života budete kojit poměrně často. Čím častěji ho budete přikládat k prsům, tím více mléka se v nich bude tvořit – vaše tělo se přizpůsobí požadavkům a potřebám dítěte. Několik mokrých plenek denně vám také napoví, že vaše dítě dostává dostatek mateřského mléka.

Ve zkratce: S případnými dotazy ohledně kojení vám může pomoci dětský lékař, porodní asistentka nebo vyškolená laktační poradkyně. Dostane se vám kompetentní podpory od odborníků, což je velmi důležité, zejména na začátku. Dobré vedení kojení vám dodá sebedůvěru a důvěru ve vlastní tělo.

Zpočátku budete pravděpodobně nejčastěji kojit v poloze kolébky nebo madony. V této poloze sedíte s opřenými zády a dítě leží mírně vyvýšené v ohbí vaší paže. Hlavičku a záda dítěte podepřete předloktím a zadeček zafixujete prsty ruky. Pro noční kojení ženy s oblibou používají polohu vleže na boku. Existuje několik poloh při kojení, záleží na vás, kterou si vyberete. Postupně jich můžete vyzkoušet víc. Jiné metody kojení můžete upřednostnit, pokud jste prodělala císařský řez nebo máte dvojčata.

Dočasná kombinovaná výživa

Někdy je nutné dítě po určitou dobu vedle kojení krmit i umělou výživou z láhve. Nejčastěji je to ze zdravotních důvodů, například když má matka zánět prsu nebo se dítě špatně přisává. Jednotlivé dávky mléka však mohou být velmi rozdílné. Mnoho kojících matek se obává, že kojení kombinované s krmením z láhve povede ke ztrátě laktace a předčasnému odstavení dítěte. Nemusí tomu tak být. Poraďte se o tom se svým pediatrem, porodní asistentkou nebo laktační poradkyní. Nabídnou vám rady, jak úspěšně sladit dočasně kombinované krmení dvěma druhy mléka – mateřským a umělou výživou.

Náhradní mléčná výživa

Není pochyb o tom, že mateřské mléko je to nejlepší, co můžete novorozenci a kojenci nabídnout. V ideálním případě byste měla kojit alespoň šest měsíců, ještě lépe, když budete kojit déle, v ideálním případě až do dvou let. Pokud však kojit nemůžete nebo z různých důvodů nechcete, dítě dostane náhradní mléčnou výživu. Jestliže existuje předpoklad, že zdědilo po vás nebo jiných blízkých příbuzných alergii, nebo pokud se alergie vyskytuje ve vaší rodině, poraďte se o jeho stravě s pediatrem. Výrobci kojenecké výživy nabízejí širokou škálu kojeneckých mlék, která jsou určena pro děti s citlivým imunitním systémem, kojenecká mléka s různým stupněm hydrolyzovaných (na malé kousky rozložených) bílkovin, jež jsou šetrné k organismu vašeho dítěte. Platí zde totéž, co u kojení: drobečka krmte podle jeho potřeb.

Tip: Aby si dítě mohlo odříhnout, je třeba najít ideální polohu nebo se naučit jednoduchou techniku. Po kojení dejte dítě do vzpřímené polohy, aby se lépe uvolnil nahromaděný vzduch. Jednou rukou podepřete zadeček a druhou přidržujte záda dítěte. V tomto úchopu si položte dítě na rameno tak, aby se jeho bříško dotýkalo vašeho hrudníku. Některým miminkům se uleví okamžitě, jiná budou potřebovat pomoc krouživými pohyby na zadečku nebo jemným poklepáváním. Při odříhnutí může vytéct malé množství mléka, proto si přes rameno přehoďte látkovou plenu, abyste ochránila své oblečení.

Tyto příznaky mohou signalizovat, že má dítě hlad:

  • Otáčí hlavičku do stran.
  • Mračí se.
  • Oči dělají rychlé pohyby, zvláště v polospánku.
  • Olizuje si rty.
  • Vyplazuje jazyk. 
  • Vydává pohyby a zvuky související se sacím reflexem.
  • Přikládá si ruku na ústa a saje si ji.
  • Nakonec začne hlasitě plakat.

Dávky mléčné výživy závisí na věku a hmotnosti dítěte. Nabízíme vám užitečné tipy a informace o přípravě a krmení náhradní mléčnou výživou.

Návštěva pediatra

Druhý nebo třetí den  po narození dítěte podstoupí novorozenecký screening. Jedná se o soubor vyšetření, jejichž cílem je co nejdříve odhalit případná vrozená a metabolická onemocnění. Vyšetření probíhají v nemocnici, kde se dítě narodilo. Dítě, které je novorozencem do 28. dne života a poté se stane kojencem, přechází po odchodu z porodnice do péče praktického lékaře pro děti a dorost – pediatra. Jedná se o lékaře prvního kontaktu, který zajišťuje prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí až do 18 let věku, někdy i déle. Laicky řečeno, hovoříme o dětském lékaři.

Dítě absolvuje do prvního roku života 9 bezplatných, ale povinných preventivních prohlídek, z toho nejméně 3 prohlídky v prvních 3 měsících života, 1 prohlídku ve věku 18 měsíců a 1 prohlídku každé 2 roky mezi 3. a 18. rokem života.

V čem spočívá screening novorozence:

Screeningové testy mohou odhalit možný výskyt některých vrozených a metabolických onemocnění. U většiny z nich stačí kapka krve z paty dítěte. Screening zahrnuje také ultrazvukové vyšetření ledvin, vyšetření srdce pulzním oxymetrem, vyšetření sluchu, při němž se během spánku zavádí sonda do zevního zvukovodu, a vyšetření zraku, které odhalí přítomnost vrozeného šedého zákalu.

Co obnáší 1. preventivní prohlídka:

Dětského lékaře vybírají rodiče již během těhotenství. První preventivní prohlídku provádí dětský lékař   obvykle do dvou dnů po propuštění novorozence z porodnice. Pokud kontrola připadá na víkend nebo svátek, obraťte se na porodnici, kde jste rodila. Jedná se o základní vyšetření sestávající z komplexního pediatrického vyšetření včetně kompletní anamnézy, zhodnocení zprávy neonatologa a založení zdravotnické dokumentace. Dříve lékaři jezdili za novorozenci domů, ale to již není běžné.

Během vyšetření pediatr posoudí celkový stav dítěte, jeho kůži a svalový tonus. Zhodnotí tvar a velikost velké fontanely, švy, obvod hlavy a hrudníku, oči, nos, tvar dutiny ústní a patra, auskultační nález na srdci, stav pupku, třísel, pulzaci tepen, u chlapců stav varlat, symetrii dolních končetin a pohyblivost kyčelních kloubů. Vyšetří novorozenecké reflexy. Poradí rodičům a podpoří laktační program.

Sonografické vyšetření kyčelních kloubů u kojenců se provádí v 8. až 10. týdnu života.

Jak probíhá 2. a 3. preventivní prohlídka:

Další preventivní vyšetření se zaměřují na psychomotorický vývoj dítěte, vyšetření orgánů, smyslů, reflexů, měření a vážení, výživu (vitamin D, obvykle 1 kapka denně přímo do úst dítěte po celé kojenecké období) a povinné očkování podle vakcinačního schématu. Aktuální očkovací kalendář najdete zde.

Tip: Pokud je to možné, domluvte se s pediatrem na termínech vyšetření předem.

První očkování proti rotavirům je nepovinné a první dávka se podává od 6. týdne života, tedy ve 2. měsíci života dítěte. Druhá dávka by měla být podána nejméně 4 týdny po první dávce a nejpozději do 24. týdne života.

Ve zkratce: Pediatr vám podrobně vysvětlí, jak probíhají všechna vyšetření a očkování v prvním roce života dítěte.

Jak se daří mamince a tatínkovi?

Některé čerstvé maminky a tatínkové drží malé dítě v náručí poprvé v životě. Patříte mezi ně? Před křehkostí, něhou a zranitelností této maličké bytosti máte jistě obrovský respekt. Zpočátku budete s malým človíčkem zacházet velmi opatrně, ale s přibývajícími dny a týdny získáte stále větší jistotu a rutinu.

„Praxe dělá mistra“ je dobré motto. Každé miminko si s sebou od narození nese svou vlastní individualitu. I když jste již zkušenými vícenásobnými rodiči, novorozenec vás pravděpodobně opět překvapí, protože reaguje zcela jinak než ostatní děti před ním. Každé dítě je zkrátka jiné.

Vyrovnejte se se zážitkem z porodu

Každá žena si „dobrý porod“ představuje jinak. Možná jste si přála přirozený porod bez invazivních zásahů, ale dopadlo to úplně jinak. Možná jste počítala s plánovaným císařským řezem, který obvykle probíhá v částečné anestezii, abyste mohla své miminko ihned přitulit do náruče – ale bohužel se vám přání nesplnilo a byla nutná celková anestezie.

Porod obvykle není procházka růžovou zahradou, takže potřebujete čas, abyste se s ním vyrovnala. Nespěchejte, i když máte pocit, že potřebujete co nejdříve fungovat naplno, zejména pokud na vás doma čekají další děti. Příroda to zařídila tak, že žena dříve či později zapomene na negativní zážitky spojené s porodem a bude vzpomínat jen na hezké chvíle.

Ve zkratce: Porodní asistentka, dula, kamarádka s podobnou zkušeností nebo vaše maminka jsou vhodnými partnerkami pro důvěrné rozhovory o porodu. Nejlepší je předem si ujasnit, co od nich očekáváte: laskavou účast a ochotu naslouchat, nebo konstruktivní pomoc při zvládání obtížných situací.

Cítíte se po porodu spíše sklíčená než šťastná, přestože z něj vzešel úžasný človíček? Je to normální – zejména v prvních dnech, kdy se hladina hormonů ve vašem těle rychle mění. Více než polovina matek zažívá poporodní „baby blues“, které se projevuje změnami nálad, úzkostí, emoční nestabilitou a zvýšenou zranitelností, problémy se spánkem nebo nechutenstvím. Po několika dnech se tento stav obvykle spontánně upraví, ale někdy se může rozvinout do závažného duševního onemocnění, jako je poporodní deprese. V takovém případě byste měla co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Šestinedělí

Období bezprostředně po porodu, které trvá 6 až 8 týdnů, se nazývá šestinedělí. Během něj se můžete zotavit z porodu a přizpůsobit se nové situaci. Vaše tělo se vrátí do normálního stavu jako před těhotenstvím. Prvních deset dní se hojí poranění způsobená porodem nebo císařským řezem, později ustupují všechny anatomické a fyziologické změny spojené s těhotenstvím. Pro některé aktivní a sebevědomé ženy může být toto období výzvou. Je však důležité nechat důležitou fázi návratu do „normálu“ proběhnout v klidu, bez stresu a bez násilné snahy být okamžitě jako dříve. Zklidněte se a dopřejte si čas na adaptaci na změny.

Změny ve vašem těle probíhají postupně:

  • Hormonální změny způsobují výrazné zmenšení dělohy.
  • Šlachy a vazy jsou stále slabší než před těhotenstvím a nadměrná zátěž je může poškodit.
  • Pánevní dno je stále velmi zatížené a jeho poloha se postupně mění.
  • Břišní stěna postupně získává pružnost a svalový tonus, i když už nikdy nebude tak pevná jako před těhotenstvím.
  • Tvorba mléka v prsou, čtyřiadvacetihodinová péče o novorozence, změny ve spánkovém rytmu a životním stylu mohou způsobovat větší únavu a vyčerpání. Se všemi těmito změnami se budete vyrovnávat postupně, nic není třeba uspěchat.

Šestinedělí vám zároveň pomůže zvyknout si na novou rodičovskou roli. Společné krmení, přebalování, uspávání a mazlení posiluje kouzelné pouto mezi miminkem a rodiči, ale také mezi partnery.

Tip: Šestinedělí samozřejmě neznamená, že musíte zůstat neustále v posteli a starat se pouze o potřeby dítěte. Pečujte o sebe a nezapomínejte na svého partnera. Nechte novopečeného tatínka, aby se postaral o vaše pohodlí a pohodu. Měkké polštáře, něco k pití a mlsání a dobrá kniha nebo relaxační hudba jsou tím nejlepším základem.

Nejlepší tipy pro 1. měsíc

První měsíc s novorozencem je vzrušující. Novopečená maminka a tatínek mají často pocit, že se jim život obrátil vzhůru nohama. Nic už není jako dřív. A přesto si přejí, aby toto období nikdy neskončilo. Abyste se mohla co nejvíce soustředit na své miminko, máme pro vás tyto tipy:

  • Užijte si šestinedělí se vším, co k němu patří.
  • Přizpůsobte si „návštěvní hodiny“ tak, aby vyhovovaly vám i vaší rodině.
  • Přenechte vaření partnerovi, mamince, tchyni nebo dobré kamarádce, případně využijte služby donáškové služby.
  • Spěte pokaždé, kdy můžete.
  • Zaznamenávejte první vývojové milníky svého dítěte a založte jeho první dětské fotoalbum.

Důležité otázky o 1. měsíci

Co dokáže dítě v 1. měsíci?

Čerstvě narozené dítě si teprve hledá cestu ve světě. Kromě instinktivních reakcí na vnější podněty, jako jsou světlo, tma, hluk nebo tělesný kontakt, dokáže vykonávat pouze reflexivní pohyby. Svou potřebu blízkosti, jídla nebo tepla dává najevo mimovolnými pohyby, zvuky a pláčem. Jeho potřeba spánku obvykle převažuje nad zájmem o poznávání světa. Koncem prvního měsíce však zvědavé dítě dokáže při poloze na bříšku na několik sekund zvednout bradu z podložky, pokud ho zaujme něco vzrušujícího.

Kolik hodin prospí měsíční dítě?

Cyklus spánku a bdění novorozence ještě nějakou dobu odpovídá jeho spánkovému cyklu v děloze. Mezi krátkými obdobími bdění spí 2 až 4 hodiny. Za den tak může spát 12 až 18 hodin. S přibývajícími týdny a měsíci potřeba spánku znatelně klesá.

Skutečný spánkový rytmus je velmi individuální. Některé děti spí výrazně méně než jiné. Jak moc se potřeba spánku liší, zjistíte, když si budete vyměňovat zkušenosti s jinými rodiči.

Kolik mléka by měl novorozenec vypít?

V prvních dnech života je žaludek novorozence velký sotva jako třešeň, ale během týdne se zvětší přibližně do velikosti slepičího vejce. Množství mléka, které potřebuje vypít v prvních dnech života, je přiměřeně nízké a pomalu se zvyšuje.

Pro výpočet dávky mléka pro plně kojené dítě můžete použít vzorec: hmotnost dítěte v kilogramech x 150 ml.

V případě předčasně narozených dětí, dvojčat nebo při specifických zdravotních indikacích se může množství spotřebovaného mléka lišit. O podrobnostech se poraďte s porodní asistentkou, laktační poradkyní nebo – v ideálním případě – přímo s pediatrem.

Rozpoznává novorozenec můj obličej?

V prvním měsíci života vidí děti ostře jen do vzdálenosti 20 až 25 centimetrů. Reagují především na tvary, které se podobají lidskému obličeji. Novorozenec poznává své rodiče především podle hlasu a matku podle vůně.

Hlasy jsou mu povědomé z doby, kdy byl v matčině bříšku. Malé žlázky kolem matčiných bradavek navíc vylučují sekret, který dítěti připomíná plodovou vodu. Na matčině těle se proto cítí bezpečně a jistě, i když nevidí její tvář zřetelně do všech detailů.