Bolí ho bříško? Proč?

Kolika
Gastroezofageální reflux
Zácpa
Nesnášenlivost laktózy
Celiakie
Dysmicrobie
Akutní gastroenteritida

Kolika je častým problémem, ale ani dnes nelze s jistotou určit, co ji přesně způsobuje. Předpokládá se, že za nepříjemné pocity mohou plyny, které se tvoří v trávicím traktu během trávení. Častěji se prý vyskytuje u chlapců, u tzv. jedlíků a věčných hladovců, tedy u dětí, které často pijí více, než by měly, nebo jedí rychle a hltavě.

Stala jste se poprvé maminkou a pláčete se svým dítětem, když má koliku? Vězte, že i zkušené maminky se shodují na tom, že nejhorší je bezmoc a touha pomoci, která jako by se míjela účinkem. Kolika je také velký nápor na psychiku ženy, která je v době po porodu zranitelnější. Pokud je to možné, snažte se zůstat v klidu a myslete na to, že dítě během záchvatu nejvíce potřebuje maminčinu (tatínkovu nebo babiččinu) náruč, něžná slova, teplo, masáž.

Stáhnout infografiku

Velmi častým problémem a příčinou bolesti břicha a střev je reflux nebo zácpa. Pokud máte podezření, že by mohly být příčinou pláče vašeho dítěte, informujte o tom svého pediatra. Vyšetří dítě a poradí vám zejména s nezbytnými režimovými opatřeními. Jak se projevuje zácpa a reflux?

Jedná se o spontánní návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Ve čtvrtém měsíci je obvykle fyziologický a odhaduje se, že ho má asi polovina dětí. Tento stav je důsledkem nezralosti jícnového svěrače. Ke spontánní úpravě dochází do jednoho a půl roku.

Mezi nejčastější příznaky patří říhání, zápach z úst, kašel a nechutenství. V závažnějších případech může dítě přestat přibývat na váze a prospívat. Dítě však nemusí zvracet, může například často trpět kolikou.

Pokud dítě navzdory všemu prospívá a není podrážděné, nemáte důvod k obavám. Pokud však zvrací velmi často, nepřibírá na váze, je neklidné a pláče, může se jednat o patologický reflux, který vyžaduje léčbu a tzv. režimové opatření.

Nekojeným dětem se pro tuto diagnózu podává zahuštěné mléko. U kojených dětí přidávejte do odstříkaného mléka speciální přípravek na zahuštění. Po krmení nechte dítě dobře odříhnout, nepokládejte ho ihned do vodorovné polohy, naopak se ho snažte chvíli držet v náručí ve vzpřímené poloze. Při těžším refluxu pediatři doporučují nosit dítě 20 minut na rukou – žaludeční šťávy přitom mléko tráví a sráží.

Dítě s refluxem by mělo ležet a spát tak, aby mělo horní část těla ve zvýšené poloze. Toho lze dosáhnout podepřením matrace srolovaným ručníkem nebo jiným předmětem, ale mnozí odborníci doporučují podepřít celou postýlku tvrdými předměty, například knihami stejné tloušťky. Pokud jimi podepřete nohy postýlky u hlavičky dítěte, matrace zůstane rovná a dítě nebude tlačit na bříško.

Zatímco některé děti se vyprazdňují dvakrát denně, jiné mají stolici jen jednou za dva až tři dny. Plně kojené dítě starší než 1 měsíc nemusí mít stolici několik dní nebo déle, aniž by mělo zácpu. Mateřské mléko totiž může být v těle dítěte stráveno beze zbytku. Rodiče se nemusí obávat, pokud není tento pravidelný pohyb střev u dítěte narušen.

Při zácpě má dítě stolici mnohem méně často než jindy. Stolice je i výrazně tvrdší. Vyprazdňování je také obvykle bolestivé, protože má větší průměr, případně je spojeno s únikem malého množství stolice, které jako by obcházelo tvrdou stolici. Kromě možných bolestí břicha je zácpa často doprovázena nechutenstvím, nevolností a páchnoucími větry.

Vyprazdňování může usnadnit také rektální sonda. Před zavedením do konečníku je třeba na špičku nanést trochu oleje. Je považována za jednu z posledních možností, její použití by mělo být rozhodně konzultováno s pediatrem.

Stáhnout infografiku

Příznaky podobné novorozenecké kolice mohou doprovázet také průjmová onemocnění, poruchy průchodnosti střev, výhřez kýly nebo metabolické problémy. Reflux a kolika nejsou na rozdíl od zácpy časté, ale vyplatí se je sledovat. Metabolické poruchy se obvykle projeví při zavádění příkrmů nebo při přechodu z kojení na umělé mléko.

Dítě může mít bolesti bříška i při tomto problému. Laktóza je mléčný cukr, který je přirozenou součástí mléka a mléčných výrobků. V tenkém střevě je rozkládána enzymem laktázou na glukózu a galaktózu, které jsou již pro tělo snadno stravitelné. Trpí jím asi 20 % lidí ve všech věkových kategoriích.

Laktóza se nachází v mléce, mléčných výrobcích a standardní kojenecké výživě. Tvrdé sýry, s výjimkou měkkých tavených sýrů, by neměly způsobovat potíže stejně jako zakysané mléčné výrobky, jako jsou jogurty, acidofilní mléka, kysaná mléka nebo podmáslí. Obsahují probiotické kultury, které pomáhají štěpit laktózu. To je hlavní důvod, proč se kojeným dětem doporučuje zavádět mléčné potraviny v podobě jogurtů a dalších zakysaných mléčných výrobků.

Kysele zapáchající průjem, „kolikovité“ bolesti břicha, plynatost a tzv. přelévání střevního obsahu. V některých případech nemusí být průjem přítomen, místo toho převládá pouze bolest břicha, kterou rodiče obvykle nespojují s konzumací mléka. U nejmenších kojenců může intolerance laktózy vést k celkovému neprospívání, protože mléko je jejich jedinou stravou.

U kojených batolat je nutné vyloučit konzumaci příkrmů obsahujících kravské mléko a velmi pečlivě sledovat reakci na kysané mléčné výrobky. Nekojené děti musí nahradit „umělé mléko“ bezlaktózovou mléčnou výživou. Jejich použití je často přechodné, protože nesnášenlivost může časem spontánně odeznít.

Jedná se o autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Nejčastěji se objevuje v období zavádění pevné stravy do jídelníčku dítěte, což je obvykle od 4 do 6 měsíců věku. Tehdy obvykle začnou postupně přijímat obiloviny. Problémem je, že některé obaly pšeničných, ovesných, žitných nebo ječných zrn obsahují také lepek, který některé děti nedokážou zpracovat, a proto se po konzumaci obilného pokrmu objevují nepříjemné zdravotní problémy.

Celiakii nejčastěji provází bolesti břicha, nadýmání, nechutenství a někdy i zvracení. Mezi další příznaky patří průjem, který se může střídat se zácpou. Častá je bledá, zapáchající stolice. Pokud není toto onemocnění včas diagnostikováno, může vést k absolutní ztrátě klků a mikroklků na vnitřní straně sliznice tenkého střeva. Toto nežádoucí zmenšení povrchu výrazně snižuje schopnost absorbovat a trávit živiny. Děti tak mohou být časem podvyživené a ve srovnání se svými vrstevníky menší a hubenější. Celiakie se projevuje také na kůži červenými svědivými puchýři a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice nedochází k dostatečnému vstřebávání živin a mozek nemá dostatek energie pro svou činnost. Ve vyšším věku může mít dítě problémy se soustředěním, může být apatické a často nervózní.

Jedinou možnou léčbou je úplné vyloučení lepku ze stravy a celoživotní dodržování bezlepkové diety. Při dodržování diety příznaky ustoupí do 6 měsíců. Absence obtíží však neznamená, že je dítě vyléčeno a dietu již nepotřebuje. Při nedodržování dietních opatření by se problémy objevily znovu.

Zavedení lepku u kojenců se doporučuje mezi 4. a 6. měsícem života, nejlépe během kojení. Nejnovější výzkumy potvrzují, že zavádění lepku po sedmém měsíci života, jak bylo zvykem v minulosti, je spojeno s vyšším výskytem celiakie.

Jedná se o stav, kdy se ve střevech přemnoží nežádoucí bakteriální flóra, která naruší rovnováhu a způsobí zažívací potíže, bolesti břicha, průjem, zácpu nebo plynatost.

Častou příčinou tohoto stavu je užívání antibiotik. Na jedné straně zabíjejí škodlivé a bohužel i prospěšné bakterie, které jsou v těle přirozeně přítomné. Proto často narušují důležitou mikrobiální rovnováhu ve střevech a dýchacím systému. Výsledkem je dysmikrobie.

Bohužel ani nejmenší děti nejsou dokonale chráněny před bakteriálními infekcemi. Některé z nich se budou léčit antibiotiky ještě před koncem prvního roku života. Pokud se tak stane, je pro ně důležité i doprovodné užívání probiotik, která eliminují vedlejší účinky antibiotik. Důležitý je také dostatečný přísun vitaminů skupiny B, které podporují růst probiotických bakterií. Probiotika by měla být dítěti podána 2 až 4 hodiny po podání antibiotik a měla by se podávat ještě nejméně dva týdny po ukončení antibiotické léčby.

Lidově se jí také říká střevní nebo žaludeční chřipka. Jedná se o zánět sliznice střeva, často také žaludku. Způsobují ji především rotaviry, adenoviry nebo koronaviry. Postihuje především malé děti. Akutní gastroenteritida je vysoce infekční onemocnění, které se přenáší především přímým kontaktem s nemocným, ale také prostřednictvím kontaminovaných předmětů, jako jsou hračky a voda. Někteří původci tohoto onemocnění se mohou šířit také vzduchem. Inkubační doba se obvykle pohybuje od několika hodin do několika dnů.

Dítě zvrací nebo má průjem, může mít bolesti břicha, často je shrbené a může mít zvýšenou teplotu, nebo dokonce horečku. Průjem i zvracení se nemusí objevit současně. 

Největším rizikem průjmu a zvracení u nejmenších dětí je možná značná ztráta tekutin a následná dehydratace. Dobrým znamením je, že dítě navzdory obtížím zadržuje tekutiny. Průjem, rotavirová infekce nebo podezření na rotavirovou infekci u dětí mladších jednoho roku je důvodem k okamžitému telefonátu nebo neodkladné návštěvě lékaře, často s následnou infuzní terapií. Pokud své dítě kojíte, pokračujte v kojení i v případě střevní infekce – je to nejjistější způsob, jak zajistit dítěti dostatek tekutin.

Na začátku léčby, v akutní fázi, je nutný dostatečný příjem tekutin. Rehydratační roztoky se používají k náhradě vody ztracené průjmem a zvracením. Nahrazují také ztrátu minerálních látek. Množství potřebného roztoku závisí na hmotnosti dítěte a závažnosti infekce. Dehydratace, zejména u malých dětí, může být život ohrožujícím stavem, proto se o problému okamžitě poraďte s dětským lékařem nebo na dětské pohotovosti. Vždy podávejte dítěti rehydratační roztok podle pokynů lékaře nebo výrobce. Počítejte s tím, že po propuknutí infekce bude dítě odmítat veškeré jídlo a pití. V následujících hodinách se snažte dodržovat doporučené dávky.

V průběhu další léčby se každou novou ztrátu tekutiny způsobenou zvracením nebo průjmem snažte kompenzovat opětovnou rehydratací. Ideálně po lžičkách každých 5 až 10 minut. 

Návrat k původní stravě by měl být postupný. Platí, že kojené dítě by mělo být kojeno i nadále. Nekojeným dětem mladším 6 měsíců by měla být po rehydratační fázi podávána obvyklá kojenecká výživa odpovídající jejich věku.