Potřebuje dítě mléko s naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou?
Pronásledují vás fráze, že ideální máma je ta, která kojí? Nejlepší je, aby dítě mohlo pít mléko od maminky alespoň šest měsíců – a pokud možno až dva roky. Pokud se ale kojení nedaří, nemusíte se cítit provinile. Kvalitní mléčná výživa dodá dítěti vše, co potřebuje. Pokud si ji musíte vybrat, určitě narazíte na otázku alergií. Dokážete se v ní orientovat?
Není pochyb o tom, že mateřské mléko je „top" a „nej". Chod celého ženského organismu při jeho produkci je podřízen úkolu vložit do něj vše potřebné. Má přirozeně nízký obsah alergenů a obsahuje mnoho cenných vitamínů, minerálů a živin, kromě jiného probiotika a prebiotika. Jsou zde laktobacily, tj. přirozené bakterie mléčného kvašení, a bifidobakterie, které se starají o vyváženou střevní mikroflóru, a tím i o imunitu človíčka.
Imunita je zpočátku velmi křehká
Obranyschopnost dítěte po narození je velmi křehká a trvá dlouho, než se vyvine. Převážná část se tvoří ve střevech. Pokud je střevní flóra nevyvážená, v trávicím traktu se množí „špatné bakterie" nebo se tvoří málo „dobrých" bakterií. Nerovnováha střevní flóry je jedním z nejčastějších spouštěčů poruch imunity, jako jsou například alergie.
Některé matky však z různých důvodů kojit nemohou nebo musí přejít na umělé mléko mnohem dříve. Jste jednou z nich? Neobviňujte se. To nic nemění na tom, že jste milující a starostlivá maminka. Zažila to i Nela: „Opravdu jsem chtěla kojit. Žádná z mých kamarádek s tím neměla problém, ale mně se to od začátku nedařilo. Konzultovala jsem svou situaci s laktační poradkyní a chvíli to i šlo, ale bylo to trápení. Měla jsem výčitky svědomí, že jsem své malé nemohla dát to, co potřebovala."
Nela si rychle uvědomila, že své obavy a negativní emoce přenáší na dceru a manžela: „Řekla jsem si dost! I jiné děti pijí umělé mléko a jsou v pořádku. Protože jsem alergik, pediatrička mi doporučila mléko s hydrolyzovanou (na malé kousky naštěpenou) bílkovinou. Jakmile jsme postupně začali přidávat mléčné a jiné příkrmy, přešli jsme také na standardní mléko. Dnes jsou jí čtyři roky a zatím se u ní neobjevily žádné potravinové ani jiné alergie."
Když chybí mateřské mléko
Nemůžete své dítě kojit nebo musíte před šestým měsícem přejít na umělé mléko? Není snadné se orientovat v množství různých produktů, které trh nabízí. „Pokud je dítě zdravé, prospívá a v rodině nemá alergiky, stačí mu klasická mléčná formule obsahující vše, co potřebuje. Při intoleranci laktózy jsou vhodná mléka bez laktózy, mléka se sníženým obsahem laktózy nebo kapky obsahující enzym laktáza," radí MUDr. Zuzana Veisenpacherová z oddělení pediatrie Nemocnice Spišská Nová Ves.
„Kojeneckou výživu s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou doporučuje pediatr nebo gastroenterolog, bílkovina je v mléku rozložená na jednodušší stavební prvky, které jsou dětským organismem vnímány jako méně cizorodé, a proto jsou lépe snášeny. Přesto mohou vyvolat alergickou reakci," vysvětluje zkušená pediatrička.
Pokud se u dítěte již objevila alergie na mléčnou bílkovinu, lékař mu předepíše speciální hydrolyzované mléko. „Toto mléko obsahuje bílkovinu, která se štěpí na aminokyseliny a peptidy. Imunitní systém dítěte je nepovažuje za alergen," dodává lékařka.
Nezaměňujte nesnášenlivost s alergií
Intolerance laktózy, jinými slovy nesnášenlivost mléčného cukru, znamená, že tělo dítěte nedokáže dostatečně zpracovat veškerou laktózu neboli mléčný cukr. Je třeba poznamenat, že se často jedná o přechodnou záležitost, která souvisí s nezralostí trávicího traktu a má tendenci se časem upravit. „Intolerance je způsobena absencí nebo nedostatkem enzymu laktáza, který štěpí mléčný cukr na jednodušší cukry. Nestrávený mléčný cukr se pak přesune do tlustého střeva, kde je metabolizován místními bakteriemi. To se projevuje typickými kolikami, bolestmi bříška a nadýmáním," vysvětluje pediatrička.
Potravinová alergie je imunitní reakce organismu na určitý alergen nebo několik alergenů v potravinách. I malé stopy alergenu ve stravě mohou způsobit závažnou přecitlivělost. Alergik se jim musí vyhýbat, což není snadné. To je samozřejmě velmi důležité již u mléčných náhražek. Proč? „V případě alergie na bílkovinu kravského mléka je alergenem právě kravské mléko. Projevuje se různými způsoby. Padesát až osmdesát procent tvoří zažívací potíže, tj. průjem, bolesti bříška, nadýmání, koliky a krev ve stolici. Kožní příznaky jako ekzém, kopřivka, otok kůže nebo zarudnutí se vyskytují u dvaceti až čtyřiceti procent. Časté jsou také dýchací potíže, zejména opakované infekce dýchacích cest, někdy i anafylaktické reakce."
Zatímco intolerance laktózy je běžnou poruchou trávení, alergie na bílkovinu kravského mléka je prudkou reakcí imunitního systému. Přestože se jedná o dva různé problémy, maminky je často zaměňují.
Čím to je? MUDr. Zuzana Veisenpacherová se domnívá, že příčin je několik: „Někdy je obtížné rozlišit příznaky alergie od příznaků intolerance, protože mohou být podobné a překrývat se. Někdy chybují i samotní lékaři, když rodičům dostatečně nevysvětlí rozdíl mezi intolerancí a alergií. Nechtějí je zmást, ale výsledkem je pravý opak – zmatek."
Imunologické okno
Názory na kojeneckou výživu se často mění. Dnes je téměř neuvěřitelné, že v sedmdesátých letech minulého století se kojení nepovažovalo za příliš důležité a již čtyřměsíční dítě jedlo krupicovou kaši.
I generace, která je nyní na prahu dospělosti, prošla v raném dětství jiným stravovacím režimem, než je běžné dnes. Aby se předešlo alergiím, považovalo se za správné chránit kojence před alergeny v potravinách. „Matky měly plně kojit do šestého měsíce a pak postupně zavádět pevnou stravu. Například lepek až po šestém nebo sedmém měsíci, kravské mléko a vaječný bílek po roce, ryby a ořechy po třech," vysvětluje Zuzana Veisenpacher.
Dnes odborníci naopak tvrdí, že pro imunitní systém je důležité, aby dítě přišlo do kontaktu s potravinovými alergeny co nejdříve – ať už maminka kojí, nebo ne. „Období mezi ukončeným čtvrtým a šestým měsícem pokud je dítě zdravé, považují za imunologické okno, které snižuje pravděpodobnost vzniku alergií,“ říká pediatrička a dodává: „V tomto období by se dítě mělo postupně setkávat s novými potravinami i alergeny. To neznamená, že mu hned uvaříte krupicovou kaši, ale postupně mu dáte např. lžíci ovesných vloček, ovoce, zeleniny... Co se týče kravského mléka, nedoporučuji ho jako samostatný nápoj dávat dítěti do konce prvního roku života, ideálně tedy pouze jako složku pokrmu. Místo toho používejte různé mléčné příkrmy a kaše z běžné kojenecké výživy.“
Nezmeškejte čas začít s příkrmy
Od šestého měsíce už mateřské mléko – stejně jako umělé mléko od čtvrtého měsíce – dítěti nestačí. Postupně přidávejte do jídelníčku mléko, zeleninu a maso. Nezapomeňte na pitný režim. Čím více pevné stravy dítě jí, tím důležitější je pití. Nabídněte převařenou pitnou nebo kojeneckou vodu, čaj bez cukru nebo zředěnou ovocnou šťávu. Ale nenuťte ho. Také mu nenechávejte láhev s pitím místo dudlíku. A jak zjistíte, zda dítě dostává dostatek tekutin? Má těžké, vlhké pleny a měkkou stolici.
