Půda živí planetu, pomáhá klimatu a můžete ji aktivně tvořit
Ekologické zemědělství staví zdravou půdu na první místo. A oprávněně – jen zdravé rostliny můžou vyrůst ze zdravé půdy. Navíc půda bojuje i s nepříznivými změnami klimatu.
Půda je základní, a přesto velmi vzácný přírodní zdroj, bez kterého by nebylo života. Bez půdy by nevyrostla pšenice, bez půdy by se neměly kde pást ovce. Půda živí celou naši planetu.
Věděli jste, že 95 % potravin přímo či nepřímo vyprodukuje půda?
Aby měli konvenční zemědělci výnos, dohání to hnojivy. A pak i pesticidy, kterými bojují proti škůdcům či plísním. Ekozemědělci si stále pomáhají jen přírodou – miliardy bakterií v půdě, stabilní půdní systém, biologická rozmanitost, výběr správných rostlin a odrůd, šetrné obhospodařování i sklizeň, ruční odplevelování, dostatek času ke zrání, žádná geneticky modifikovaná semena. To všechno dělá jejich půdu zdravější, a tím pádem úrodnější.
Nejenže půda živí naši planetu, ale má i další, a pro nás nezbytnou funkci: funguje jako přirozený filtr vody. A taky ji v sobě dovede zadržovat – ta šetrně obhospodařovaná to opět dovede lépe, a tak sníží riziko záplav či eroze.
Pojítko mezi ochranou klimatu a půdou
Jak se pozná zdravá půda? Odborníkům ji stačí promnout v ruce, aby poznali, že má dobrou „drobivou“ strukturu, kypří ji daleko víc živočichů (hlavně žížal), je v ní dostatek organické hmoty. Rozbor by pak ukázal i příznivější pH.
Každá hrst zdravé půdy je malý zázrak pro naše podnebí – žijí v ní miliony mikroorganismů, které přeměňují zbytky rostlin na cenný humus, jenž váže uhlík poškozující klima. Zdravá půda ho navíc dokáže navázat víc – a tím i víc pomoci planetě. Díky tomu je půda přirozeným bojovníkem proti změnám klimatu a je potřeba se o ni starat. Čím víc konvenční zemědělci narušují půdu, tím víc poškozují celý ekosystém.
Jak na kompost doma i na zahradě
Založit si kompost můžete na zahradě i v malém bytě. Na zahradě zřejmě využijete větší kompostér o objemu zhruba 500 litrů, ale nemusíte zbytečně nakupovat další kus plastu. Můžete si ho sami vyrobit z plotovek nebo desek. Na internetu objevíte spoustu kreativních návodů. Kompost umístěte mimo přímé sluneční záření, ideálně i tak, aby na něj nemohlo intenzivně pršet (například pod ořešák). Na dno patří drobné větvičky či sláma kvůli přístupu vzduchu. A pak už jen vhazujete zbytky ovoce, shrabané trávy, čajové sáčky či kůru.
Nezapomeňte, že správný kompost by měl mít podložku z propustného materiálu kvůli přístupu půdních organismů a hmyzu. Živočichové jsou právě tím, kdo odpad promění v něco mimořádně důležitého. Nechte je do odpadu proniknout a pracovat. Dělají to zadarmo a rádi.
Kompost by neměl být ani moc suchý, ani příliš mokrý. Není to žádná velká alchymie – možná potřebuje jen trochu vody nebo příště méně trávy. Kompost je ideální dvakrát do roka překopat pro rychlejší zrání, ale jinak nic dalšího nepotřebuje. Uvidíte, že za jednu sezonu z vás bude zkušený zpracovatel. Drobní živočichové promění zbytky v kvalitní kompost, který můžete využít na zahrádce dál. A to už za deset týdnů od založení, kdy je vhodný k mulčování. Zcela zralý je pak po roce. Dokonalý koloběh přírody!
Pokud nemáte vlastní kompost, můžete biologický odpad vyhazovat do hnědého kontejneru na bioodpad. Když neskončí ve směsné popelnici, vrátí se zpátky do oběhu.
Co patří do bioodpadu:
- listí, plevel, košťály, uhynulé rostliny, větvičky
- tráva a travní drny
- slupky a zbytky ovoce a zeleniny, jádřince
- čaj (i čajové sáčky, ale prověřte si, zda jsou skutečně papírové nebo i s obsahem plastů. Existuje jednoduchý test, jak si to ověřit: pokuste se sáček natrhnout – pokud to jde lehce, je papírový. Pokud se však pod prsty natahuje a nelze ho hned roztrhnout, je s podílem plastů a patří do komunálního odpadu)
- skořápky z vajec a ořechů
- zemina a hlína (bez kamínků či jiného znečištění)
- kávová sedlina a kompostovatelné kapsle
- sláma, seno
- piliny, kůra, hobliny
Co do biodpadu nepatří:
- podestýlky či hobliny od zvířat (nebo jinak znečištěné)
- kamení, cihly, zdivo
- obaly od květináčů ani jiné obalové materiály
- kosti či zbytky masa z kuchyně
- mléčné výrobky, oleje, tuky
- zvířecí exkrementy a uhynulá zvířata
- peří, vlasy, chlupy
- zbytky jídel (omáček, těstovin apod.)
- rostliny napadené škůdci či chorobami
- cigaretové nedopalky
Jak založit kompost v bytě?
I v malém bytě nebo na miniaturním balkoně můžete mít kompostér. Se zpracováním zbytků vám pomůžou ve speciální nádobě – vermikompostéru – žížaly. Proměňují bioodpad z domácnosti v takzvaný žížalí čaj, který je skvělým hnojivem. Třeba na pokojovky.
Žížalí mapa
Rozhodli jste se, že žížalí kamarádky zapojíte? Na dno domácího kompostéru umístěte nejprve podestýlku z natrhaného a namočeného kartonu. Pak přidejte žížaly a zhruba tři centimetry bioodpadu.
České dešťovky nepracují tak efektivně jako kalifornské žížaly, a tak je musíte sehnat v podobě násady. V jedné násadě žije asi 400 žížal. Další desítky čekají ve vajíčkách. A vy je můžete mít i zadarmo – stačí se po nich poohlédnout na mapě komunitních zahrad a kompostérů (mapko.cz nebo kokoza.cz).
Do vermikompostéru, který lze koupit například i z ekologicky šetrného bambusového vlákna nebo modřínového dřeva, pak postupně sbíráte domácí zbytky, jako jsou slupky od jablek, skořápky od vajíček nebo uvadlé kytice tulipánů.
Jen to nesmíte přehnat s množstvím, ať žížaly nezačnou stávkovat.
