Pitný režim a vodní bilance u dětí
Aby mohlo naše tělo správně fungovat, nestačí mu pouze živiny, potřebuje i vodu. Nedává nám sice žádnou energii, ale její dostatečný přísun je stěžejní. To samé platí samozřejmě i u dětí, ovšem hodně maminek váhá nad tím, jak moc je nutit do pití, když jsou stále kojené. Na tuhle i další otázky se vám budu snažit z pozice maminky i dětské lékařky odpovědět.
Voda v těle novorozence?
Když se miminko narodí, tvoří tekutiny až ¾ hmotnosti jeho těla. Kojenci a malé děti mají, na rozdíl od nás dospělých, většinu tekutin uloženou mimo buňky. Kvůli této skutečnosti pak snadněji propadají dehydrataci, protože voda uložená mimo buňky se daleko rychleji ztrácí. Potřeby tekutin je tak třeba důkladně hlídat a udržovat tzv. pozitivní vodní bilanci.
Když zavedeme první nemléčnou stravu
Jakmile s dětmi přejdete z mléčné stravy na první nemléčný příkrm, je třeba si uvědomit, že tím dítěti snižujete podíl vody ve stravě a příjem tekutin se doporučuje navýšit. V 9.-10. měsíci je proto vhodné dosáhnout příjmem tekutin na přibližně 200 ml.
Přečtěte si, jak na zavádění prvních příkrmů do jídelníčku děťátka.
Za nejvhodnější se považuje voda, která je označená jako kojenecká, či pro kojence vhodná. Stejným způsobem můžete postupovat při výběru dětských čajů, kde si pohlídejte, aby byl čaj doporučený věku vašeho dítěte a nebyl nikterak doslazovaný.
Které tekutiny nejsou pro děti vhodné?
Do 3 let věku dítěte je důležitou součástí pitného režimu mléko. Nejlepší je, když se jedná o mléko mateřské. U nekojených dětí by do 3 let měl být zajištěn příjem náhradní mléčnou kojeneckou výživou. U batolat (dítě od 1 do 3 let) je doporučená denní dávka mléka 500 ml.
Co dětem do stravovacích návyků a pitného režimu určitě nepouštějte:
- různé druhy limonád
- slazené nápoje
- energetické nápoje
- káva
- černý čaje
- alkohol
Kvůli vysokému obsahu cukru, barviv, případně kofeinu, jsou pro děti zcela nevhodné. Vznik obezity v dětském věku je velice často zapříčiněn právě špatným pitným režimem, kdy dítě pije po celý den energeticky vydatné tekutiny. Krom nadváhy a obezity je pak typický i kariezní chrup dítěte a potřebný zákrok zubařem již v brzkém věku.
S bylinkami a minerálkou opatrně
Pokud máte v oblibě bylinkové čaje či minerální vody, je třeba dát pozor na to, aby nebyl příjem těchto tekutin nijak vysoký a aby docházelo k obměně těchto tekutin. Není vhodné pití stále stejné minerální vody a u dětí nad 1 rok můžete podávat maximálně 1 sklenici denně. To samé platí pro čaje bylinkové. Pozor na to, aby bylinkový čaj byl přímo určený pro konzumaci dítětem.
Teplota tekutin by se měla ideálně pohybovat při teplotách pokojových, tedy 20-25°C. Ani v zimě není tedy vhodné vozit horký čaj v termosce v domnění, že organizmus lépe prohřejeme. Do termolahví raději připravte čaj o stupeň až dva teplejší tak, aby na výletě při pití dosahoval své běžné teploty.
Kolik toho má dítě vypít?
Pokud s přísunem tekutin u dětí bojujete, dá se na jejich denní příjem vyzrát i prostřednictvím jídla. Vařte polévky, řidší omáčky, ke svačině vybírejte vodnatější kousky ovoce a na celkový doporučený příjem tekutin se jistě dostanete. Mezi potraviny bohaté na vodu řadíme například: rajčata, okurky, melouny, jablka, broskve, meruňky a citrusy.
Doporučený příjem tekutin:
- od 2 do 3 let 1,3 l tekutin
- od 4 do 8 let 1,6 l tekutin
- od 9 do 13 let jsme na potřebě 2 l tekutin za den
Děti starší 14 let už se vnímají za dospělé, co se potřeby vody týče, a měly by přijímat 2-2,5 litru tekutin/24 hodin.
Na závěr důležitý fakt - žízeň je již pocitem, kterým tělo označuje počátky dehydratace. Neměli bychom tedy čekat až se ohlásí, ale pít častěji i bez tohoto pocitu.
