Kojení a význam mateřského mléka

Pro porovnání kvalit mateřského mléka (MM) si vezmeme na pomoc kravské mléko (KM), na kterém je patrný rozdíl ve složení, a zodpovíme tak zároveň otázku, proč není vhodné nahrazovat mléko mateřské tím kravským.

Jsou základním materiálem rostoucího organismu. Mateřské mléko jich obsahuje 1,2 g/100 ml. Oproti tomu je v kravském mléce 3x tak velké množství, což představuje zvýšenou zátěž pro ledviny a vylučovací ústrojí.

Mléčné bílkoviny v MM jsou převážně syrovátkové a jsou pro kojence snadno stravitelné. Na rozdíl od KM, které má převahu bílkovin kaseinových, hůře stravitelných. Z důležitých bílkovin v MM  převládá alfalaktalbumin, v KM je to betalaktoglobulin, který je u části dětí příčinou nesnášenlivosti kravského mléka. Betalaktoglobulin se v mateřském mléce nevyskytuje.

Imunoglobuliny typu A jsou speciální sekreční protilátky, které si tělo dítěte nedovede vyrobit a vytváří jej mléčná žláza matky. Chrání střevní sliznici tvorbou speciálního ochranného filtru a brání tak nasedání některých patogenů. Odolnost kojených dětí je tak daleko vyšší než dětí uměle živených.

Jsou to právě cukry, co dětem dodává 40 % energie. V MM je obsaženo 7 g cukru na 100 ml tekutiny. V mléce kravském je jeho obsah poloviční.

Hlavním cukrem MM je laktóza, která se enzymaticky štěpí na látky nezbytné pro vývoj centrální nervové soustavy. Současně podporuje bakteriální osídlení střeva kojence, které je žádoucí.

Dalšími cukry jsou oligosacharidy, které mají důležitou funkci tzv. prebiotik. Ovlivňují složení střevní mikroflóry a podporují růst laktobacilu a bifidobakterií, čímž chrání dítě před infekcí. Pouze MM vytváří takto příznivé prostředí, ve kterém laktobacily a bifidobakterie rostou. Střevní mikroflóra kojených dětí se tak velice liší od dětí živených uměle, protože KM tyto užitečné bakterie neobsahuje.

Organismus dítěte je potřebuje jako zdroj energie. V MM je asi 3,5 g tuků na 100 ml mléka a úzce souvisí s příjmem kojící matky. Velký význam mají esenciální kyseliny (k. linolová, linoleová a arachidonová), které jsou nezbytné pro život svým vlivem na růst nervové soustavy.

MM obsahuje cholesterol pro tvorbu buněčných obalů a vývoj mozku, hormonů nebo třeba žlučových kyselin. Nemá-li tělo po narození dostatek cholesterolu, začne si jej samo tvořit, což přetrvává do dospělosti. Kojení má tak protektivní vliv -  chrání před arteriosklerózou v pozdějším věku.

MM je nápadně chudé na minerální látky. V KM je jich 3x tolik, což znamená vyšší zátěž pro činnost ledvin.

Mateřské mléko je přizpůsobeno potřebám dítěte. Není tedy třeba kojeným dětem přidávat vodu v jiných formách. Z předchozího textu plyne, že mateřské mléko je svým složením unikátní a jeho tvorba je dokonalejší, než si myslíme.

Je pozoruhodné, že i složení je přesně vytvořeno dle potřeby dítěte. Pokud se narodí miminko předčasně, obsahuje MM například více bílkovin, než kdyby maminka porodila v termínu. I z toho důvodu je lepší, když předčasně narozené miminko dostává mléko biologické matky než MM z mléčné banky.

Na závěr textu bych ráda zmínila psychosociální vliv kojení, kdy se upevňuje vzájemný vztah maminky a miminka. Společně hledají rytmus, navazují oční kontakt, dotýkají se kůží na kůži a kojení  je tak prvním seznámením pomocí všech pěti smyslů.

Je velkou snahou vytvořit umělé mléko na takové úrovni, aby se co nejvíce přibližovalo právě unikátnímu mléku mateřskému a maminky, které kojit nemohou, tak mají na výběr z široké škály náhradní mléčné výživy.