Kyselinu listovou? V naštěpené formě pro maminku i děťátko

Zastoupení nese i některé ovoce, zejména pomeranč, mango, avokádo, banán, třešeň, višeň či jahoda. Překvapivě se kyselina listová vloudila i do potravin nerostlinného původu, jako jsou játra, vejce, fermentované mléčné výrobky, maso nebo ryby.

Její vliv na zdraví je významný. Přesto se jí nemusí během některých životních etap tělu dostávat potřebné množství. Řeč je především o těhotenství, dětském věku a stáří. Pojďme se na první dvě zmíněná období podívat blíže:

Čím je kyselina listová prospěšná během těhotenství?

Nastávající maminku chrání před vznikem anémie. U plodu podporuje vývoj nervové soustavy, hlídá, aby se správně vyvinul mozek a páteř. Při nedostatku kyseliny listové hrozí rozvoj vrozených vývojových vad či spontánní potraty. Stálá hladina vitamínu B9 v těle budoucí maminky je dokonce tak důležitá, že se doporučuje na tento vitamín myslet už několik měsíců před plánovaným otěhotněním. To proto, aby se mohl zapojit ihned v momentě oplodnění, jež je okamžitě následováno enormním dělením buněk.

Roli hraje nejen během období, kdy se dítě nachází v bříšku maminky (proč, o tom jste četla v předchozím odstavci), ale také po narození, významně v období vývinu a růstu dítěte. Díky vitamínu B9 se dítěti správně formují červené krvinky, buňky v těle, nervová soustava a mozek nebo také imunita.

Kolik vitamínu B9 a v jaké formě potřebuje maminka a dítě

Denní potřeba folátu je asi 200 až 400 µg, ale v těhotenství a laktaci stoupá až na 900 µg/den. Některé země doporučují až 1000 µg/den. To už jsme na pětinásobku původního množství. To je hodně, že?

Těhotným ženám, kojícím matkám se proto doporučuje pestrá strava s dobrými zdroji kyseliny listové. Nároky na přísun vitamínu B9 jsou ale tak vysoké, že je běžná konzumace potravin s kyselinou listovou jen těžko pokryje.

Co s tím? Ke slovu přichází doplňky stravy (vitaminové preparáty) či některé potraviny (např. cereálie) obohacené o kyselinu listovou. Kyselina listová v nich může být obsažena ve dvou různých formách:

Nenaštěpená

V organismu musí být přeměněna za přítomnosti pracanta (enzymu), který tuto kyselinu „správně naporcuje – naštěpí“. Výzkumy naznačují, že existuje určité procento lidí, u nichž tento enzym buď úplně chybí, nebo nepracuje naplno. Testy, kterými by se deficit tohoto enzymu odhalil, se ale standardně nedělají. Co z toho plyne? Zmíněný enzym může chybět právě vám! Znamená to, že i přes dostatečný příjem kyseliny listové nedojde v těle k jejímu naštěpení a kyselina listová tedy neposkytuje svůj žádoucí účinek.

Naštěpená

Říká se jí též „bioaktivní“, a to proto, že nepotřebuje aktivitu nikoho dalšího (zmíněného enzymu). Je akční sama o sobě, je už totiž předem naštěpená. Trik tkví v tom, že organismus se nemusí starat o přeměnu, má k dispozici rovnou hotový produkt. Možná se hodí zmínit, že i v mateřském mléce je převážně zastoupena právě v této formě. Proto se vehementně podporuje kojení, jelikož mateřské mléko naštěpenou kyselinu listovou obsahuje.

Vyplatí se věnovat pozornost složení psanému na obalech

Kyselina listová, která není ve štěpené formě, je uvedena jako kyselina listová nebo pteroylmonoglutámová či „folát“.

Kyselina listová v naštěpené formě je na obalech prezentována např. jako Metafolin^® (Metafolin^® je registrovaná ochranná známka společnosti Merck KGaA, Darmstadt, Německo), quatrefolic nebo methylfolát. Pokud se i vám názvy zdají složité a jste si jistá, že si je do příštího nákupu nezapamatujete, stačí se zeptat v lékárně. Udělejte to, ať víte, že sobě a svému děťátku dáváte to, co tělo velmi dobře využije.